Andrej JAŠKOS Andrejem jsme se seznámili hned na začátku naší práce v Medou.
Jeho životní příběh je velmi specifický.
Narodil se v Lučenci na jižním Slovensku. Později se s maminkou přestěhoval do Čech, studoval na gymnáziu v Pelhřimově potom pokračoval studiem na Jihočeské univerzitě. Mimo angličtinu mluví také slovensky, česky, rusky a maďarsky a rozumí ještě několika dalším jazykům jako třeba chorvatšině nebo srbštině. Jeho život by se dal přirovnat k opravdu spokojenému. Vrátil se na Slovensko, kde provozoval vlastní firmu, chvíli žil v Americe, procestoval Cleveland, Atlantu a Washington a poté se stal obchodním náměstkem v Lučenci v nadnárodní firmě Agro CS. Dokonce se mu o pár let později naskytla příležitost, ucházet se o místo na ministerstvu zahraničních věcí na Slovensku. |
Dopravní nehoda zcela změnila jeho život.
Toto období už ale nemělo trvat dlouho. V roce 2001 zasáhla do jeho života těžká autonehoda, a místo na ministerstvu dostal Andrejův kamarád. To bylo ale to poslední, co v tu chvíli Andreje trápilo.
Nehoda zcela změnila Andrejovi život. Z úspěšného manažera se stal člověk, který se nemohl ani zvednout z postele. Strávil tehdy tři roky na lůžku, potom dalších dlouhých pět let na vozíčku. Jeho jediným pomocníkem byl otec a rehabilitační zařízení, kam chodil, jak říká teď již s úsměvem, kvůli hezkým fyzioterapeutkám. Velkou oporou mu v této těžké době byla jeho rodina.
Nehoda zcela změnila Andrejovi život. Z úspěšného manažera se stal člověk, který se nemohl ani zvednout z postele. Strávil tehdy tři roky na lůžku, potom dalších dlouhých pět let na vozíčku. Jeho jediným pomocníkem byl otec a rehabilitační zařízení, kam chodil, jak říká teď již s úsměvem, kvůli hezkým fyzioterapeutkám. Velkou oporou mu v této těžké době byla jeho rodina.
Andrej se ale nevzdával.
Vidina opuštění invalidního vozíku ho hnala stále dopředu. Postupně se sám zvedal na nohy a od roku 2011 již chodí opět bez pomoci ostatních. Rozhodl se, že se vrátí do Čech, kde nyní žijí jeho sourozenci.. A tím se pomalu začal psát Andrejův nový příběh s námi.
Protože se Andrej cítil osamělý, začal se porozhlížet po organizacích, kde by se mohl potkat s novými lidmi a získat tak přátele. Začal navštěvovat denní centrum v nedalekém městě. Stálé dojíždění pro něj ale nebylo jednoduché. Docházel také do Astry, denního centra pro seniory v Humpolci, kde potkal milé lidi, ale bylo mu líto, že zde nenajde nikoho ve svém věku. Minulý rok se však vše změnilo.
Dozvěděl se o zrealizování projektu Centra denních služeb Medou, a od srpna roku 2015 se stal jedním z prvních klientů nového zařízení.
|
Našel zde přátele, klid, radost a jeho volný čas má nyní spoustu nových podnětů. Andrej také jezdí s kamarády na různé výlety, nebo i kratší ozdravné pobyty. Konečně tak může opět cítit radost ze života. V poslední době našel prostřednictvím Medou také zaměstnání, které mu přináší radost.
Autonehoda sice zasáhla Andreje v jeho nejproduktivnějším období. Přesto ale říká, že právě díky zásahu osudu a lidem v Medou si uvědomil, že jeho život má zase smysl.